Co jsem dělal, než jsem začal závodit?
Jako kluk z vesnice všechno možný, tenis, fotbal, hokej, basket. Nejdéle asi fotbal, ten jsem hrál tak 4 roky.
Co bych dělal, kdybych se neživil cyklistikou?
Vzhledem k tomu, že jsem kuchař, tak bych asi někde vařil, ale těžko říct. Fakt je, že práce se nebojím, určitě bych se neztratil.
Čím se chci živit, až skončím se závoděním?
Vždycky jsem chtěl mít svoji restauraci, ale kdo ví?
Je cítit popularita? Jak ji snáším?
Žádná není, snad až něco velkého vyhraju.
Nejoblíbenější jídlo, pití, filmy, hudba, typ žen...
Miluju sladká jídla - šišky, nudle s mákem, k pití pivo, vodu. V televizi mám nejradši staré české filmy (Marvana, Buriana, Plachtu). Z hudby Karel Gott, Ivan Mládek, jinak v autě na cestách poslouchám všechno. Kromě hudby si rád pustím na CD divadlo Járy Cimrmana. Holky mám nejradši krev a mlíko.
Moje záliby?
Rád si zasportuju - s kamarádama na tenis, badminton…, dřív jsem rybařil, teď už na to není moc času, rád si vyjdu na procházku s rodinou a se psem (máme dobráckého Rhodeského ridgebacka - jmenuje se Bárt), rád si zablbnu se svými syny.
Kam jsem chodil na ryby a moje úlovky?
Chodil jsem na Jizeru, největší radost byla z prvního úhoře. Míry ani nevím. Bohužel už na to nezbývá moc času.
Můj talisman?
V autě vozím řetízek po tátovi.
Moje rituály, pověrčivost?
Nepovím.
Nejlepší rada, kterou jsem kdy dostal?
Věř sám sobě.
Hodnoty, které uznávám...
Nejdůležitější je zdraví, určitě. A pak taky člověk potřebuje štěstí. Loni se mi zabil táta, byl zdravej, ale v onu chvíli ho opustilo štěstí.
Vlastnosti, kterých si na lidech vážím...
Pravdomluvnost, upřímnost, spolehlivost.
Co mě v životě dokáže nejvíc naštvat?
Lež.
Co nejradši nakupuji?
Oblečení, a v hračkářství něco klukům. Snad vůbec nejčastěji kupuji kinder vajíčko, se starším synem Tomíkem máme dohodu, že mu z každého závodu jedno přivezu.
Co nejradši dělám?
Starám se o naši malou zahrádku.
Moje cíle do budoucna?
Dobře a slušně vychovat děti a na kole samozřejmě vyhrávat.
Budou moje děti taky závodit na kole?
To nevím, nutit je k tomu rozhodně nebudu. Pokud budou chtít, rád je v tom podpořím.
Kde jsem se potkal s manželkou?
V roce 1996 mě k ní "dovedl" můj budoucí švagr a kamarád Standa Hejduk. Tenkrát jsme spolu dost trénovali, jednou on u mě, pak já u něj a jak to tak chodí... :-)
Co nejvíc obdivuju na manželce?
Její inteligenci.
Můj nejlepší a nejhorší zážitek?
Nejlepší jednoznačně narození kluků, u druhého porodu jsem asistoval" a byl to opravdu zážitek. A nejhorší - vidět mrtvého tátu.
Kdo mě přivedl k cyklistice, proč jsem začal jezdit?
Táta s bráchou. Táta za mlada závodil (pouze amatérsky), a když začal jezdit starší brácha, tak mě to taky chytlo.
Můj první velký úspěch?
V roce 1994, kdy jsem obsadil na Mistrovství Evropy MTB ve Francii 5. místo v kategorii Junioři
Kdy jsem zjistil, že bych se mohl cyklistikou živit?
Od začátku jsem tátovi říkal, že se tím budu jednou živit, byl jsem o tom přesvědčený, věřil jsem tomu.
Můj nejlepší trenér v kariéře (co mi nejvíc dal)?
První a pro mě asi nejlepší trenér byl táta, bohužel už nežije. Byl pro mě jednička i jako člověk.
Jinak asi pan Lacina z Kolína, dal mi disciplínu.
Moje zranění v kariéře?
V juniorech mě při tréninku srazilo auto (moji vinou), skončil jsem v nemocnici s těžkým otřesem mozku a zlomenou klíční kostí. Strávil jsem tam 14 dní.
Chtěl jsem s cyklistikou někdy praštit?
Několikrát, když se musíte na Vánoce sebrat a jet na závody. Komu by se to líbilo... Ale vždycky mě to přešlo, mám kolo moc rád.
Co mi můj sport dal a vzal (co se mi na něm nejvíc líbí a naopak čím mě nejvíc omezuje)?
Nejvíc mi asi dal to, že můžu a umím jít za svým cílem. Naopak mi vzal víkendy, dovolené, vánoce, silvestry...
Moje vzory v cyklistice?
Nemám, ale asi jako většina lidí obdivuju, co dokázali Indurain, Armstrong a podobní.
Koho si z cyklistů nejvíc vážím a koho nejvíc obdivuji?
Asi tak - obdivuju všechny, kdo cyklistiku dělají. A je jedno, jestli je to profík nebo "hobík".
Nejhorší zážitek související s cyklistikou?
Jednou jsem při tréninku viděl na vlastní oči smrťák, dost dlouho jsem se pak na kole bál.
Co bych vzkázal mladým závodníkům (dětem)?
Aby to dělali hlavně pro radost, nechtěli hned po svých rodičích ten nejlepší materiál a hlavně aby se dobře starali o své kolo, jedině tak si k němu vybudují vztah.
Jaký je můj názor na spinning?
Kladný, moje manželka dělá instruktorku, párkrát jsem na něm byl. Klidně by se tam dalo doplňkově trénovat - líbí se mi.
Nejoblíbenější doplňkové sporty...
S kamarádama si zahrát tenis, badminton a pak zajít na pivko.
Oblíbené tréninkové trasy a terény...
Český ráj a Krkonoše, tam opravdu rád jezdím.
Bojím se při trénování na silnici našich řidičů?
Bojím, ale snažím se na to nemyslet. Kolikrát je to jako hra na počítači, akorát s jedním životem.
Můj vztah k bikové disciplíně "sjezd"?
Jednou jsem to jel, ale to se s dnešním sjezdem vůbec nedá srovnat. Kluky obdivuji, sám bych se teď už dolů nespustil.
Jak se mi líbí závod Pražské schody?
Hodně - trať, atmosféra, místo... Jel jsem je snad už desetkrát a rád je znovu pojedu.
Oblíbené podmínky?
V cyklokrosu mám rád spíše těžší a pomalejší tratě, na bikách je mi to víceméně jedno, spíš mi záleží na počasí, nemám rád vedro, naopak mi nevadí déšť. A ideální počasí na závody? Asi 10 stupňů, zataženo a déšť. Ale normálně mimo závod mám samozřejmě rád, když je krásně.
Největší zima, v jaké jsem kdy závodil..
Minus 16 stupňů v Popradu na MS v cyklokrosu. Měl jsem 38 horečku - fuj.
Byl někdy závod ukončený kvůli počasí? (led, průtrž mračen apod. )
Myslím že ne. Jednou jsem jel biky v hodně velké bouřce, lilo, blesky lítaly kolem, tekly proudy vody. Ale bylo to pěkný - vyhrál jsem.
Nejoblíbenější a nejneoblíbenější závod/okruh...
U nás mám asi nejradši okruh v Táboře, ale nejlépe se asi závodí v Belgii, kam chodí na cyklokros 10-15 tisíc fanoušků.
Moje nejlepší/nejhorší sezóna?
Nejlepší sezonu na bikách jsem měj asi v roce 1997, kdy jsem přišel do Authoru. V cyklokrosu to byla sezona 2000-2001, kdy se dařilo jak doma tak i v zahraničí.
Závod, na který nejraději vzpomínám...
Můj první titul mistra republiky v roce 1995, to bylo ještě mezi juniory.
Nejsmolnější závod...
Tak to byl závod na MS v Popradě, kdy mě těsně před ním zradilo zdraví. Tenkrát jsem si jel pro medaili.
Jaké jsou vztahy mezi cyklisty na závodech? Kamarádské, nebo nepřátelské?
Myslím, že vždycky to záleží na lidech, je jedno jestli je to cyklistika nebo šachy. Přikláněl bych se spíš k těm přátelským.
Moji nejlepší kamarádi z cizinců?
V tom shonu na závodech ani není čas si najít kamaráda. Člověk přijede na závody tři hodiny před startem, to má práci sám se sebou (připravit kolo, prohlédnout okruh, domluvit se s mechanikem). A hned po závodech se většinou jede domů.
Moje přednosti a slabiny v cyklistice?
Moje přednost je asi fyzická kondice, naopak někdy bývám zbytečně před závodem nervózní.
Co pro mě jako cyklokrosaře znamenají závody na silnici a horských kolech?
Na silnici je to nezbytná příprava pro každého. Na biku závodím moc rád, je to opravdu těžká disciplína, vždy vyhraje ten nejlepší.
